Proč kupovat zdravé a kvalitní potraviny?

Ptáte se, proč na kvalitě potravin záleží a proč si raději za zdravé jídlo připlatit? Tyto otázky jsou velmi častým tématem a zdrojem pochybností u lidí, kteří teprve objevují cestu zdravého životního stylu.

Odpovědi jsou přesto jednoduché. Nabízené zboží v běžných obchodech je vyrobeno za co nejmenší náklady, a tudíž je samozřejmé, že cena pak nutně odpovídá kvalitě složení, které mnohdy nebývá moc dobré. Kdežto zdraví prospěšné produkty jsou vyráběny za jiných podmínek, kdy se dbá na kvalitu a zachování přírodních látek, které prospívají našemu zdraví.

Je pochopitelné, že výběr kvalitních surovin a jejich šetrné zpracování bez zbytečných přísad, jako jsou škodlivá éčka, barviva, konzervanty, glutamáty, umělé cukry, aromata atd. stojí o něco víc. Taková investice se nám ovšem vrátí.

Nikdy nezapomínejme, že zdraví máme pouze jedno. A je jen na nás, jak o něj budeme pečovat. Ne vždy budou nutné velké investice, jak si mnozí myslí, mnohdy si stačí správně vybírat a při nakupování se více zajímat o produkt a jeho složení. Nenechme se zmást pouze pěkným obalem. Pátrejte po tom, odkud produkt pochází a z čeho je složený – z toho nejsnadněji posoudíme kvalitu potraviny.

Rádi vám ukážeme, jakým směrem vede cesta ke zdraví v souvislosti s jídlem, a proč raději dávat přednost kvalitní stravě.

Zásady zdravé výživy

• Vybírejte potraviny s nízkým obsahem celkového tuku
• Jezte pravidelně, jezte pestrou stravu
• Zařaďte do jídelníčku rostlinné oleje lisované za studena
• Vyhýbejte se potravinám s jednoduchými cukry
• Preferujte potraviny z celozrnných obilovin
• Udržujte rovnováhu mezi jídlem a pohybem
• Konzumujte dostatek ovoce, zeleniny a ořechů
• Omezte konzumaci alkoholu na minimum

Tuky a kalorický příjem

Konzumace nízkotučných jídel, kdy celkový příjem tuků nepřesáhne 30 % našeho denního kalorického příjmu, je také velmi důležitá. Převážná většina tuků by měla pocházet z polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin. Jejich zdrojem jsou převážně rostlinné oleje lisované za studena.

Když sůl škodí

Denní doporučený příjem soli je jedna kávová lžička, která obsahuje přibližně 2 400 mg chloridu sodného. Nadbytečný příjem soli zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, který obvykle doprovází nadměrnou hmotnost. I když výsledky výzkumu v této oblasti nejsou zcela jednoznačné, neboť některé skupiny obyvatelstva jsou na obsah soli v potravě citlivější než jiné; všeobecné doporučení je omezit příjem soli na minimum. Vysoká konzumace soli dále souvisí s nadbytečným vylučováním vápníku z kostí, což vede k osteoporóze. Mezi potraviny, které jsou bohaté na obsah soli, patří především masové konzervy, polévky z pytlíku, ale i oblíbené uzeniny jako salámy a párky.

Jednoduché cukry

Denní příjem jednoduchých cukrů by neměl přesahovat 10 až 15 % celkového energetického příjmu. To odpovídá přibližně 75 gramům (15 polévkovým lžícím) cukru. Pod pojmem jednoduché cukry rozumíme běžný cukr. Největší zdroje cukrů v naší stravě jsou limonády a ovocné džusy, které většina lidí považuje za zdravé. V zásadě však obsahují jednoduché cukry, jejichž nadbytečná konzumace může výrazně zvýšit náš kalorický příjem. Zdravý jídelníček by se tedy měl skládat převážně ze složených cukrů, mezi něž řadíme ovoce, zeleninu, těstoviny a produkty z celozrnných obilnin. Složené cukry by měly tvořit jádro našeho jídelníčku, a to 55 až 60 % z celkového kalorického příjmu.

Alkohol a zdravé stravování

Zde platí zásada, že ženy by neměly pít více než jeden, a muži více než dva alkoholické nápoje denně. Alkohol je zdrojem kalorií, které však nepřinášejí žádné živiny. Jeho nadměrná konzumace proto může vést k závažnému nedostatku živin. A co znamená jeden alkoholický nápoj? Láhev piva (150 kcal), sklenice vína (100 kcal) nebo půl deci 40% alkoholu (100 kcal). Pochopení a dodržování uvedených doporučení by se mělo stát základním stavebním kamenem pro tvorbu jídelníčku, který povede nejen ke snížení hmotnosti, ale i k celkovému pocitu spokojenosti.

Rostlinné oleje

Naučte se používat rostlinné oleje obsahující mono a polynenasycené mastné kyseliny. V rostlinných olejích je obsah nasycených mastných kyselin maximálně 15 %, což je mnohonásobně méně než například v Heře (téměř 50 % nasycených mastných kyselin).

Například řepkový olej je významným zdrojem omega-3 polynenasycené kyseliny alfa-linolenové, ze které se v lidském těle vytváří tolik potřebné omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA. Nejvíce kyseliny linolenové najdeme ve lněném oleji (přes 50 %) nebo ve vlašských ořeších (téměř 7 %).

Rostlinné oleje mají oproti živočišným tukům ještě jednu výhodu. Obsahují totiž poměrně vysoké množství antioxidačně působícího vitamínu E, zatímco živočišné tuky žádné antioxidační látky nemají.

Konzumace ořechů

Ořechy jsou důležitým zdrojem mononenasycených tuků. Měly by tudíž bez debat patřit do našeho jídelníčku. Je všeobecně známé, že malá hrst oříšků denně je pro naše zdraví prospěšná. To platí pochopitelně jen za předpokladu, že se nejedná o solené ořechy! V takovém případě si dávejte pozor na vysoký příjem soli, respektive sodíku.

Ořechy jsou vysoce bohaté na energii, proto se musí konzumovat s mírou.

Tmavé potraviny nejsou celozrnné

Pečivo a další výrobky z celozrnné mouky, jako například těstoviny, jsou nutričně hodnotnější díky tomu, že se umelou celá zrna i se slupkou. Všechny hodnotné látky tak zůstávají v mouce.

Podle platné legislativy musí „celozrnné pečivo“ obsahovat nejméně 80 % celozrnné mouky. Mnoho pekáren se bohužel uchyluje k dobarvování pečiva, aby zákazníka oklamaly. Pro celozrnné pečivo jsou typické zbytky slupek a zrníček nebo klíčků. Konzumace potravin z celozrnné mouky přispívá k lepšímu trávení a správné funkci metabolismu.

Pečlivě vybírejte produkty, které mají více vlákniny, vitamínů i minerálů a nenechte se zmást ilustračními fotkami na obalu produktu nebo popisy jako „vícezrnné“, „cereální“ či „tmavé“ – ve skutečnosti se často ani o celozrnné produkty nejedná.

Pravidelná strava

Jíst pravidelně a různorodě rozhodně neznamená, že sníme dvě tři velká jídla denně, přičemž každé z nich bude jiné. Jíst pravidelně pestrou stravu znamená, že budeme střídat různorodé potraviny, přičemž si najdeme čas sníst rozumnou porci každé dvě až tři hodiny.

Snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře. Pokud chodíte spát později nebo aktivně sportujete, můžete zařadit i druhou večeři cca 2–3 hodiny před spánkem. Dříve se tradovalo, že se má jíst nejpozději do 18. hodiny a pak až do rána hladovět. Tento dietní mýtus se možná dal aplikovat na naše babičky, které chodily spát se slepicemi a vstávaly za úsvitu...

Pokud se opravdu trápíte hlady, hrozí vám riziko, že organismus nebude mít energii v podobě glukózy neboli cukru v krvi, jenž slouží jako palivo pro mozek. A protože mozek nikdy neodpočívá, potřebuje spalovat i ve spánku. Pokud tedy hladovíte přes noc déle než 10 hodin, klesne vám hladina cukru v krvi. To se může projevit změnami nálady, únavou a také bolestmi hlavy. A to určitě není cesta, jak shodit vytoužená kila a užít si klidnou noc!

Nalezení rovnováhy

Lidské tělo je stvořeno k tomu, aby se pohybovalo. Naše tělo se moc nezměnilo od doby kamenné, kdy naši předkové celý den běhali po lese, aby ulovili večeři, tím méně od středověku, kdy do úmoru těžce pracovali na poli, aby uživili rodinu. Nezměnilo se tedy naše tělo, změnil se jen náš způsob života. Tato změna s sebou přinesla řadu neduhů označovaných někdy jako civilizační nemoci – nemoci z nedostatku pohybu a z nadbytku jídla.

Pohyb a sport pomáhají člověku naší doby nacházet ztracenou rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, mezi rozvojem tělesných a duševních schopností. Navíc přinášejí uvolnění a uspokojení. Nejlepší variantou je sníst větší svačinu nebo lehčí večeři asi hodinu před fyzickou zátěží – před cvičením, delší procházkou nebo před během. Ideálně by jídlo mělo mít podobu pomalu se uvolňujících sacharidů (např. cereálie a ovoce, trošku tuku v podobě ořechů a bílkovin v bílém jogurtu). Po fyzické zátěži si dejte co nejdříve rychlé cukry, tedy sladší ovoce nebo ředěný 100% džus bez přidaného cukru s vodou. Do 40 minut pak lehčí večeři, polévku, maso se zeleninou a rýží apod. Běžně se doporučuje večeřet 2–3 hodiny před tím, než jdete spát. To však neplatí, když jdete sportovat. Je totiž potřeba doplnit glukózu v krvi, a tím i zásobu glykogenu ve svalech a játrech.

Dejte svému zdraví šanci a uvidíte, jak se Vaše tělo a mysl rozzáří radostí.

Vysvětlivky nejrůznějších složek potravinových výrobků a jejich účinky na naše zdraví ⇒ co znamenají?