Pokud hledáte ochucovadla, která nejen dobře chutnají, ale také mají pozitivní účinky na organizmus, jsou tyto speciality původem z Japonska výbornou volbou.

Sójové omáčky shoyu a tamari a pasta miso všechny patří do skupiny fermentovaných produktů, díky kterým jsou plné vitaminů, minerálů a především enzymů. Ty přispívají ke zdravému trávení a udržení přirozené imunity. Fermentací se bílkoviny obsažené v sóje stávají velmi dobře stravitelné.

Shoyu, tamari i miso se dají v kuchyni využít mnoha způsoby, hodí se pro dochucování všech druhů pokrmů, pro přípravu polévek, omáček, všelijakých dresingů, dipů a marinád. Kvůli svému obsahu enzymů se využívají ve studené kuchyni a při přípravě teplých pokrmů je přidáváme až na konci vaření.

Sójové fermentované produkty v našem sortimentu jsou od japonské firmy Muso, která se věnuje jejich výrobě už 30 let. Její zakladatel, Shuzo Okada, byl předtím 20 let ředitelem Makrobiotické asociace v Osace. Muso při výrobě používá tradiční a stovky let staré postupy a kvalitní přirozené suroviny, často v v biokvalitě. Při výrobě rozhodně nejsou používány žádné umělé přídatné látky, zvýrazňovače chuti a podobně.

Sójová omáčka Shoyu

Sójová omáčka pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a její varianta shoyu je nyní tradiční součástí japonské kuchyně. Má výrazné aroma a lehce nasládlou chuť. V kuchyni se výborně hodí jako univerzální dochucovací prostředek. Shoyu je ceněno kuchaři jako ochucovadlo, které nepřebíjí vůni a chuť ostatních surovin v pokrmu, ale vytváří s nimi harmonický celek. Shoyu najdete konvenční i v biokvalitě.

Shoyu můžete použít jako zálivku do salátu, při přípravě polévek, omáček a podobně. V japonské kuchyni je mnoho receptů, které zahrnují použití shoyu v průběhu přípravy, kdy se jídlo dále vaří, peče nebo smaží. Pokud si chcete vychutnat především příjemnou chuť shoyu, určitě takové recepty vyzkoušejte. Ale pokud chcete využít maximum zdravotně prospěšných vlastností tohoto fermentovaného produktu, přidávejte jej do pokrmu až nakonec. Můžete se inspirovat třeba naším receptem na svěží a lehkou shoyu polévku.

Výroba Shoyu

Shoyu se vyrábí ze sójových bobů, pšenice a fermentačního činidla. Takto vypadá výroba shoyu ve firmě Muso:

• Sójové boby se nejprve uvaří a poté smíchají s opraženou a nahrubo rozdrcenou pšenicí. Do této směsi se přidá fermentační činidlo koji. Jeho úkolem je nastartovat kvasný proces, používá se i při výrobě dalších japonských fermentovaných produktů.
• Směs se na 3 dny umístí do speciální inkubační místnosti zvané muro, kde lze snáze udržovat odpovídající teplotu a vlhkost vzduchu, které jsou pro správné nastartování fermentace velmi důležité.
• V dalším kroku se tato směs smíchá s osolenou vodou a umístí se do velkých cedrových kádí. Tyto kádě se pro výrobu shoyu používají po staletí, Muso vyrábí shoyu v kádích, které začaly sloužit k výrobě shoyu už před 200 až 300 lety.
• V kádích shoyu zraje po dobu 18–24 měsíců, směs se pravidelně míchá.
• Když je směs zralá, lisuje se, a tak se získá surová sójová omáčka. Ta se nechá usadit další měsíc, poté se odstraní olej plovoucí na povrchu a případný kal.
• Nakonec se omáčka hodinu ohřívá na 80 stupňů. Toto zahřívání je součástí tradičního postupu výroby. Pečlivě se hlídá, aby se nezničily cenné enzymy, a zároveň zničily bakterie, které by významně zkracovaly trvanlivost omáčky. Tento krok nejen zajišťuje přiměřenou trvanlivost a stabilitu shoyu, ale přispívá také k její vynikající konečné chuti a vůni.